Až příliš samozřejmý komfort. Podívejte se, jak se naše domovy za 100 let změnily

Naše země prošla za posledních sto let velikými politickými i společenskými změnami. Stejně tak se ale změnily i naše domácnosti. Pračka, myčka, mikrovlnka – dnes si bez nich neumíme život představit. Jak ale vypadaly v současnosti běžné výdobytky civilizace před sto lety? Nahlédněte s námi do běžných domácností našich praprarodičů a připomeňte si, v jak pohodlné době si na začátku 21. století žijeme.

Předem je třeba připomenout, že masovější rozvoj elektrifikace domácností začíná až za první republiky, a ačkoli především ve městech probíhala docela rychle, některé venkovské oblasti si na proud počkaly třeba i do padesátých let. V roce 1918 měli tedy doma elektřinu jen ti nejbohatší a nejprogresivnější.

Voda

Vodovod vůbec nebyl v domácnostech samozřejmostí. I ve městech byl v mnoha domech jen jeden kohoutek na chodbě. Často ale ani to ne a užitková voda, stejně jako voda na vaření, se nosila ze studní.

Pračka

Běžně se pralo především v ruce, v neckách s pomocí valchy, která se prvně objevuje někdy v polovině 18. století a u nás se běžně užívala až do 50. let 20. století.

Mechanické pračky se začaly používat ve větší míře po polovině 19. století, ale pro běžné lidi bylo jejich pořízení vždycky nákladné. Pračky byly technologicky různé, často fungovaly na principu už zmíněné valchy. Většina mechanických praček byla na kliku, tedy na lidský pohon. Některé byly poháněné párou. První elektrickou pračku sestavil Američan Alva Fischer v roce 1906. Tato technologie si ale na masovější rozšíření ještě musela počkat.

Žehlička

Žehličky, které tvarem připomínají ty dnešní, se poprvé objevují v polovině 16. století. Byla to těžká želízka s držadlem, většinou ve tvaru lodičky, která se nahřívala přímo na kamnech. Pozdější modely v 17. století pak byly duté a dávaly se do nich rozžhavené uhlíky. Jejich nevýhodou byly vyletující jiskry, které často popálily prádlo, a také jedovaté zplodiny z hoření.

Dalším typem pak byly žehličky s ingotem – ty byly duté a dovnitř se vkládalo nahřáté kovové jádro. Existovaly i plynové nebo benzínové žehličky. První elektrické se pak objevily na konci 19. století. K jejich masovému rozšíření ale došlo až mnohem později.

A jaké typy používaly naše praprababičky? Často jednoduše ty, které podědily. Žehličky, které se nahřívaly na kamnech, nepodléhaly snadno opotřebení, a proto bylo možné je využívat i několik generací. Co bychom za to v naší uspěchané a rychloobrátkové době dali?

Žehličky se používaly především na prádlo a oblečení. Velké kusy jako prostěradla a povlečení se mandlovaly.

Lednička

Lednička za našich praprababiček nebyla vůbec standardem. Potraviny se skladovaly v chladných komorách nebo ve sklepech. Rychle kazící jídlo se muselo také rychle sníst. Lidé ale byli na tuto situaci zvyklí, jídlo bylo cenné a drahé, proto nikdy nic nepřišlo nazmar a nic se s lehkým srdcem nevyhodilo.

Existovaly chladicí skříně, do kterých se dával led, díky němu se ochlazovalo jídlo, které se do skříně uložilo. Led ale samozřejmě postupně odtával a sublimoval a musel se doplňovat, což například v horkém létě nešlo. Ve videu výše se můžete podívat, jak taková ledová skříň vypadala.

Naši praprarodiče to prostě neměli lehké. Ale svět se za posledních sto let posunul o notný kus dopředu. Jak se vyvíjely bytové možnosti od roku 1918 až do současnosti? Podívejte se na infografiku, najdete v ní spoustu zajímavostí!

1. republika – Inspirujte se: Táhne vám od oken? Pořiďte si těžké závěsy. Ochrání vás nejen před zimou, ale i v létě před horkem.

Komunistická éra – Tradice panelových domů u nás letos slaví už 65 let. První totiž vyrostl v roce 1953 v Gottwaldově.

A jaká je situace dnes?

FOTOGALERIE:

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.