Břevnovský klášter – historický skvost, který stojí za návštěvu

Na samotě, a přece jako součást velkoměsta, to je Břevnovský klášter. Pojďte se seznámit s jednou z perel české barokní architektury, o jejíž existenci často nevědí nejen turisté, ale i samotní Pražané.

Na počátku byli svatý Vojtěch a kníže Boleslav II.

Klášter benediktinů na Břevnově byl založen roku 993 u pramene potoka Brusnice, kde se podle legendy setkal biskup svatý Vojtěch (asi 956–997) s knížetem Boleslavem II. (asi 932–999), který zde byl na lovecké výpravě.

Pozadí vzniku kláštera bylo samozřejmě o něco složitější a vzešlo z krátkodobého „přátelství“ mezi Vojtěchem a Boleslavem. Vojtěch byl na svou dobu mimořádně vzdělaný člověk a jakožto biskup se snažil napravovat nešvary tehdejší společnosti. Vyhrazoval se především proti pohanství, kněžskému manželství, nadměrnému požívání alkoholu, ale třeba i proti obchodování s křesťanskými otroky, které v této době stále ještě nebylo ničím výjimečným. Kvůli stále přibývajícím sporům s Boleslavem a nespokojenosti s českou společností dokonce dvakrát rezignoval na svou funkci a odešel do zahraničí.

Jeho druhý odchod mu nakonec zachránil život, neboť žil v době, kdy český stát procházel komplikovanou krizí, při které narůstaly spory mezi Přemyslovci a Slavníkovci, a protože Vojtěch pocházel právě z rodu Slavníkovců, všichni už se jistě dovtípí, jak by býval dopadl. S nadsázkou lze tedy tvrdit, že pokud by se Vojtěch o založení kláštera nezasloužil v období přátelství s knížetem, asi by nikdy založen nebyl.

První mužský klášter na našem území

Do nově založeného kláštera přišli mniši buď z bavorského Niederaltaichu, nebo sem dorazili společně s Vojtěchem z Říma, kde pobýval po svém prvním protestním odchodu z Prahy. V tomto se prameny bohužel rozcházejí, jisté však je, že se jednalo o historicky druhý klášter v našich zemích. Pokud se ptáte, který byl první, tak je to klášter benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Přesto se Břevnovskému klášteru jedno prvenství podařilo, jedná se o vůbec první mužský klášter u nás.

Cesta do románských časů

Původně se jednalo o trojlodní románskou baziliku, jejíž zbytky se nacházejí v kryptě dnešního kostela sv. Markéty. Románské základy byly odhaleny archeologickým průzkumem v letech 1965 až 1968. Bohužel krypta není běžně přístupná, a pokud jichcete vidět naživo, je potřeba domluvit si její návštěvu předem. Exkurzi do zbytků románské baziliky rozhodně doporučuji, jedná se totiž o takovou malou cestu časem, což věřím, že bude zajímavý zážitek i pro méně horlivé příznivce historie, než jsem já. Navíc starší pozůstatky jsou velmi dobře zachované a lze na nich pozorovat i ty nejmenší detaily.

Přestavbu řídil barokní „Metrostav“

Vraťme se ale zpět do současnosti, respektive k dnešnímu vzhledu kláštera. Z původní baziliky dnes není vidět zcela nic, vše překryla velkolepá barokní přestavba z let 1708 až 1740. Jako první se začal stavět kostel zasvěcený sv. Markétě. Stavělo se podle plánů Kryštofa Dientzenhofera (1655–1722), ten se však dokončení klášterního komplexu nedožil, a tak ve stavebních pracích pokračoval jeho syn Kilián Ignác (1689–1751).

Rodina Dientzenhoferů je vůbec pozoruhodným pojmem, jednalo se v podstatě o takový barokní „Metrostav“. Podobně jako Parléřové ve středověku i Dientzenhoferové pracovali takřka na všech významných zakázkách své doby. V této souvislosti stojí za připomenutí například kostely sv. Mikuláše na Malé Straně a Starém Městě nebo nedokončená karlínská Invalidovna.

Kostel, hotel, pivovar

Barokní komplex se neskládá pouze z kostela a klášterního konventu, jedná se o rozsáhlý soubor užitkových staveb, které dávají dohromady jeden veliký celek. Původní funkci si však do dnešní doby uchoval právě jen zmíněný kostel s konventem. Rozhodně se ale nejedná o ospalé místo, kde se nic neděje.

V areálu dnes fungují například hotel, malý pivovar a restaurace. Každoročně se zde koná také již tradiční břevnovská pouť. V klášterní zahradě se nacházejí další zajímavé objekty, jako je například pavilon Vojtěška, zbudovaný nad jedním za tří pramenů Brusnice, nově zrestaurovaná oranžerie nebo kaple Josefka. Tyto objekty se používají spíše příležitostně, a to k různým kulturním nebo společenským akcím. Využití například velmi rozměrného špejcharu je zatím stále ve fázi plánování, věřím ale, že se najde nějaké vhodné a praktické využití i pro tento původně prostý objekt.

Barokní výmalbu musíte vidět na vlastní oči

Co by to ale bylo za klášter bez okázalé výzdoby. I zde se samozřejmě v poslední stavební fázi podíleli na výzdobě význační malíři a sochaři barokního období. Konkrétně na sochařské výzdobě hlavního oltáře pracoval Matěj Václav Jäckel. Fresky na klenbě kostela vymaloval Jan Jakub Stevens. Nejzdobnější sál konventu, Tereziánský sál, vymalovali pro změnu bratři Asamové. Konvent ale samozřejmě také není běžně přístupný, a proto je třeba si jeho prohlídku předem domluvit s vedením kláštera. Těžko psát o něčem, co nevidíte na vlastní oči, nezbývá tedy, než se osobně vydat na exkurzi, a já doufám, že vás článek alespoň trochu nalákal.

FOTOGALERIE:

foto krypty: kralovskedilo.ktf.cuni.cz

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.