Jože Plečnik aneb jak bydlel Masaryk

Při vzpomínce na první republiku a tatíčka T.G. Masaryka, se nám vkradla na mysl otázka: jak se mu vlastně bydlelo? Dostáváme se tak k prvnímu reprezentativnímu slohu, který v samém začátku panoval československému bydlení a s ním k jednomu z nejkvalitnějších a nejprogresivnějších architektů počátku 20. století - Josipu Plečnikovi - dvornímu architektovi Pražského hradu. Zvolil T.G.Masaryk dobře?

0 - sloupový sál
foto: Sloupový sál

Při vzpomínce na první republiku a T. G. Masaryka si lze vybavit několik věcí: radost z konce války a habsburské nadvlády, nadšení z osamostatnění českého národa, ale také prvorepublikovou noblesu a styl. Tato noblesa se projevovala nejen vystupováním jednotlivců, ale také tím, jakým dojmem působila místa a prostory určené k setkávání nebo trvalému obývání. Praha však nebyla hlavním městem Habsburské monarchie, a proto byla v tomto směru spíše zanedbávána. Toto chtěl Masaryk změnit. Na pomoc si tak zve architekta slovinského původu Jože Plečnika, který mu má pomoci vybudovat po všech směrech noblesní a stylové bydlení.

1 - Jože Plečnik
foto: Jože Plečnik

Plečnika má mnoho lidí spojeného právě s úpravami pražského hradu a jeho četných zahrad. Kde se ale vzal architekt původem ze Slovinska v Praze, to už mnoho lidí neví. Jože Plečnik (1872-1957), v Čechách známý spíše pod křestním jménem Josip, se již od útlého mládí učil na truhláře, aby mohl později převzít truhlárnu po svém otci. Tvorbu nábytku studoval díky státnímu stipendiu dokonce i na průmyslové škole ve Štýrském Hradci. Zde se mimo jiné poprvé dostává do kontaktu se studenty stavebnictví. Architektura se velmi rychle stává jeho vášní a jelikož velmi dobře kreslí, začíná si vydělávat jako kreslič. Nedlouho na to nastupuje na Vídeňskou uměleckou akademii k Otto Wagnerovi (Poštovní spořitelna ve Vídní, stanice metra Karlsplatz ve Vídni). Během studií se seznamuje s Janem Kotěrou (Právnická fakulta v Praze, Národní dům v Prostějově) a stávají se z nich velmi dobří přátelé. Za úspěšné absolvování akademie získává tzv. Římskou cenu ke dvouletému studijnímu pobytu v Itálii a Francii. Od roku 1900 již konečně samostatně projektuje a realizuje první stavební zakázky ve Vídni. Roku 1910 začíná působit jako profesor na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kam jej pomohl dosadit právě Kotěra. Původně měl totiž nastoupit na Akademii ve Vídni, doba však nebyla nakloněna tomu, aby zástupce slovanského národa zastával takto prestižní funkci. Jak se ale říká, všechno zlé je pro něco dobré a do Prahy se tak dostává jeden z nejkvalitnějších a nejprogresivnějších architektů počátku 20. století.

2 - Kruhové schodiště, zahrada na baště
foto: Kruhové schodiště, zahrada na baště

V roce 1920 je Plečnik vybrán jako oficiální architekt Pražského hradu a začíná působit ve službách prezidenta Masaryka. Důvodů, proč zrovna Plečnik, bylo několik. Původně měl na toto místo nastoupit Kotěra, který dokonce vypracoval i nějaké návrhy. Asi tím nejdůležitějším důvodem byla potřeba vymezit se oproti předchozímu vídeňskému stylu z dob monarchie. K tomuto úkolu se Kotěra příliš nehodil, neboť se orientoval spíše k secesnímu způsobu vyjádření. Oproti tomu Plečnik si liboval v antických vzorech, které jsou starší a pro svou ušlechtilost se podle Masaryka hodily pro novou republiku mnohem více. Plečnik zde byl postaven před nelehký úkol. Reprezentativní interiéry pražského hradu i s přilehlými zahradami byly totiž ve značně zanedbaném stavu. Zároveň se naskytl nový problém, který nikdy dříve nebylo potřeba řešit, a to přestěhování části státních úředníků pryč z hradu z důvodu uvolnění vybraných prostor k přebudování na byt a pracovnu prezidenta. Téma Plečnikovi zahradní architektury by vydalo i na několik samostatných článků, proto se zde zaměříme čistě jen na interiéry.

3 - Harfový salón
foto: Harfový salón

Prezidentův byt byl umístěn v druhém poschodí jižního a v části příčného křídla tzv. tereziánského paláce. Byt neměl čistě soukromý účel, byl totiž uzpůsoben i k přijímání oficiálních návštěv. K tomu sloužilo tzv. Impluvium, síň s kamennou mísou, Erbovní síň zdobená erby zemí Československé republiky a Harfový salón, který měl veškeré stěny pokryté plátkovým zlatem. Plečnik však ve stejném roce, kdy začíná provádět první úpravy hradních interiérů, končí s profesurou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a přijímá nabídku profesury na nově založené Technické univerzitě v Lublani. To vede k časnému zdržení a prodlevám v domluvených termínech. Aby byl motivován k většímu soustředění pozornosti ku Praze, byly architektovi vypláceny finanční odměny. Plečnik se však jakožto silně věřící člověk uráží a na čas se ještě více stahuje z Prahy. Zastával totiž tezi, že přeci tvoří architekturu pro veliký národ Čechů, tedy něco naplněného vyššími hodnotami a principy, a je tedy velmi nemravné, ba dokonce nedůstojné, brát za něco takového úplatu.

4 - kašna s dórskými sloupy
foto: Kašna s dórskými sloupy

Úpravy hradních prostor samozřejmě zabraly spoustu času, a tak vzniká idea letního sídla, kde by se mohl Masaryk usadit a v klidu pobývat, zatímco se dokončí přestavba hradu. Sídlo muselo být noblesní a dostatečně reprezentativní, ale zároveň v blízkosti Prahy. Z několika spekulovaných staveb, mezi kterými byl například i zámek v Brandýse nad Labem, je nakonec vybrán zámek v Lánech. Ten je odkoupen za 25 milionů československých korun jako objekt určený pro reprezentativní účely. Plečnik zde upravuje opět nejenom samotný zámek, ale i rozlehlý park a hospodářské budovy. První práce kvůli úspoře času začínají ještě za původního vlastníka v roce 1921. Prezident Masaryk se v přestavbě sám velmi angažoval – na dálku schvaloval veškeré náklady i návrhy, které mu Plečnik posílal. Co se týče interiéru, byly úpravy spíše drobného charakteru. Naopak mnoha velkých realizací se dočkal park, ve kterém byla vztyčena ohradní zeď se zamřížovanými průhledy do okolní krajiny nebo velkolepá kašna s dórskými sloupy.

5 - návrh židle
foto: Návrh židle

Jak byste Plečnikovu práci zhodnotili vy? Zvolil Masaryk dobře? Troufneme si tvrdit, že lépe zvolit nemohl. Zaměřili jsme se zde spíše na drobnější úpravy interiéru, ale za zmínku stojí ještě jeden počin, který dokazuje Plečnikovu genialitu. Tím je sjednocení výšky jednotlivých nádvoří Pražského hradu, neboť tímto krokem vytvořil nadčasově bezbariérové prostředí. Usnadnil tak život nejen turistům, ale i komukoliv dalšímu, kdo se na hrad kdy vypravil.

5 - židle
foto: Židle

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.