Karel IV. a Nové Město pražské jako nový Řím a Nebeský Jeruzalém

Jedním ze zásadních zakladatelských činů Karla IV. bylo kromě založení univerzity bezesporu také založení Nového Města pražského. Celá Praha se tímto v podstatě zdvojnásobila, a proto byla potřeba nová radnice, trhy, ale také velké množství kostelů pro věřící obyvatelstvo. Podívejme se na několik staveb, které se nám z této doby dochovaly.

Město pro 50 tisíc lidí

Hlavním důvodem založení nové městské čtvrti byl stále se navyšující počet obyvatel Prahy, která se po korunovaci Karla IV. stala sídelním městem českého a římského krále. Po založení nové univerzity přicházela do města také spousta studentů a vzdělanců. Protože byl Karel vášnivým sběratelem relikvií, které shromažďoval v pražských chrámech, přicházely také zástupy poutníků a věřících.

Stavba Nového Města započala 28. března 1348, kdy byl za přítomnosti nejrůznějších dobových hodnostářů slavnostně položen základní kámen novoměstských hradeb.

Podle původních odhadů mělo být město schopné pojmout 50 000 obyvatel v 5 000 domech. K tomu mělo pomoci královské nařízení, že každý, kdo do 18 měsíců na svém pozemku postaví nový dům, bude na 12 let osvobozen od placení všech daní. I přes lákavé daňové úlevy se prvotní odhady nepodařilo naplnit a na konci vlády Karla IV. žilo ve městě „pouze“ 40 000 obyvatel ve 3 000 domech.

Sadelerův prospekt Prahy z roku 1606

Dobytčí, koňský a senný trh

Nová městská čtvrť vyžadovala novou a reprezentativní radnici. Tu si rada Nového Města postavila mezi lety 1377 a 1413. Pro její umístění vybrali severní stranu dobytčího trhu, který zároveň tvořil největší novoměstské náměstí (dnešní Karlovo náměstí).

Kromě dobytčího trhu se ve městě nacházel ještě koňský a senný trh (dnešní Václavské a Senovážné náměstí). Rozhodně stojí za to, poukázat na skutečnost, že na koňský trh se vstupovalo nejvýstavnější bránou, která tvořila jeden ze čtyř vstupních bodů do města. Brána stála zhruba na místě dnešního Národního muzea a zároveň se jednalo o „hlavní vchod“. Je tedy s podivem, že se radnice nenacházela právě na koňském trhu.

Novoměstská radnice

Pohlcené osady a vesnice

Kromě radnice se do dnešní doby zachovalo několik kostelů. Na první pohled by se mohlo zdát, že všechny středověké kostely stojící na území Nového Města pocházejí právě z doby, kdy jej Karel IV. založil. To by však byla velmi mylná představa, neboť je zde samozřejmě i spousta starších chrámů.

Na místě, kde se dnes novoměstská čtvrť rozkládá, stálo dříve několik osad a vsí, ve kterých se nějaký ten kostelík již nacházel. Tyto osady později nová čtvrť doslova pohltila a jejich starší chrámy se ocitly v její urbánní síti. Typickým příkladem je například kostel sv. Petra na Poříčí.

Šestice kostelů důsledně komponovaná

Vraťme se zpět ke kostelům z doby Karla IV. Protože byl Karel velmi zbožný, chtěl Prahu přestavět na jakýsi nový Řím, popřípadě Nebeský Jeruzalém. Tato snaha se projevila zejména masivním zakládání kostelů a klášterů, neboť bylo potřeba, aby v Praze bylo zastoupeno, podobně jako v Římě, co nejvíce liturgických tradic.

Aby bylo vše dotaženo k dokonalosti, byla do plánu města zároveň zakomponována křesťanská symbolika. K vysvětlení toho, co tato snaha znamenala, nám poslouží skupina šesti kostelů, která se zároveň nějakým způsobem vztahují i k osobě samotného Karla.

Prvním je kostel Panny Marie na Slovanech (celým názvem kostel Panny Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa na Slovanech). Byl založen roku 1347 jako pokračovatel cyrilometodějské tradice. Celý klášter tak odkazuje především na období slavné Velké Moravy.

Kostel Panny Marie na Slovanech

Druhý v pořadí, kostel sv. Apolináře, odkazuje svým patronátem na Ravenu jakožto na sídlo západořímských císařů, neboť právě sv. Apolinář v tomto italském městě působil. Stavba chrámu byla zahájena v roce 1362.

Kostel sv. Apolináře

Dalším je kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, jehož stavba započala v roce 1351. Chrám svým půdorysem odkazuje na kapli v Cáchách, kde tradičně docházelo ke korunovaci římských králů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl založen v roce 1355 jako součást kláštera augustiniánek. Zasvěcení sv. Kateřině má odkazovat k poděkování za záchranu života a vítězství v bitvě u San Felice, která se odehrála právě na den sv. Kateřiny.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Dalším v řadě je kostel Zvěstování Panny Marie na Slupi, který byl společně s klášterem servitů založen roku 1360 jako poděkování za vyléčení se z nemoci, kterou Karel prodělal v servitském klášteře ve Florencii.

Kostel Zvěstování Panny Marie na Slupi

A posledním chrámem je bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Ta byla sice založena již na konci 11. století králem Vratislavem II., v roce 1249 ji však těžce poškodil požár, a tak ji nechal Karel IV. v roce 1369 obnovit. Zde mimochodem dostal v předvečer své korunovace střevíce a mošnu Přemysla Oráče, čímž bylo poukázáno na skutečnost, že pochází právě z rodu Přemyslovců.

Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě

Propojení ve znamení kříže

Nyní zkuste výše uvedené kostely vyznačit v mapě a následně propojit přímkou. Začněte klášterem na Slovanech s kostelem P. Marie a Karla Velikého. To samé udělejte s kostelem sv. Kateřiny, kostelem P. Marie na Slupi a bazilikou sv. Petra a Pavla. Pokud jste postupovali správně, v mapě vám vznikl latinský kříž, jehož průsečík je přesně na místě, kde se nachází kostel sv. Apolináře.

Další sakrální nej

Nové Město pražské je samozřejmě plné i dalších neméně zajímavých staveb, za zmínku stojí například kostel Panny Marie Sněžné (založený v roce 1347), který měl být největším chrámem Nového Města, dokonce se měl stát konkurenčním chrámem ke katedrále sv. Víta. K jeho dokončení bohužel nikdy nedošlo a z velkolepě zamýšlené stavby bylo postaveno pouze kněžiště. I přesto se však může pyšnit jedním „nej“, a to nejvyšší klenbou v Praze, která činí úctyhodných 34 metrů z původně zamýšlených 40. Jen pro srovnání, této výšky nedosahuje ani zmíněná katedrála sv. Víta.

Kostel Panny Marie Sněžné

Dál bych mohl pokračovat kostelem svatého Jindřicha a svaté Kunhuty, ke kterému patří výrazná samostatná zvonice, dnes známá především jako Jindřišská věž…

Kostel sv. Jindřicha a svaté Kunhuty

Nebo třeba kostelem sv. Štěpána s elegantní korunkou na špici své věže…

Kostel sv. Štěpána

Ale o těchto a mnoha dalších zase někdy příště.

FOTOGALERIE:

obr. Sadelerův prospekt: wikipedia.org

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.