Kongresové centrum aneb Zavrhovaná, přesto velice cenná perla na kraji Nuselského údolí

Lidojem, Moloch, Pakul, ale také místo, kde se jednalo o první polistopadové vládě, nebo budova, kde v roce 2002 zasedala Severoatlantická aliance – tím vším je vyšehradský „Kongresák“.

Nespokojte se s předsudky

Nutno ovšem přiznat, že v povědomí širší veřejnosti se stále jedná o tu velkou nehezkou stavbu z dob socialismu. Častokrát jsem se setkal se zjištěním, že tento negativní pohled pramení spíše z neznalosti. Dokonce se mnohdy stává, že značná část lidí s negativním názorem Kongresové centrum ani nikdy nenavštívila a spokojí se pouze se svými předsudky. A to je rozhodně škoda. V tomto článku se vám tedy pokusím ukázat skutečnosti, díky kterým si vyšehradský „Kongresák“ zaslouží vaši pozornost…

Kongresové centrum v Hamburku

Vojáci se inspirovali Hamburkem

Nejprve něco málo z historie… V polovině 70. let minulého století se začalo uvažovat o výstavbě nové reprezentační budovy, která by posloužila při konání významných kulturních a politických akcí. Začal se rodit plán na velkolepý Palác kultury.

V únoru 1975 bylo definitivně rozhodnuto o nutnosti takové stavby, a tak došlo k vyhlášení architektonické soutěže. Porota se nakonec rozhodovala mezi návrhem Vojenského projektového ústavu a Projektového ústavu hlavního města Prahy. Za vítěze byli prohlášeni vojáci, kteří se do značné míry inspirovali nedávno otevřeným Kongresovým centrem v Hamburku (otevřeno bylo v dubnu 1973). Podobnost lze spatřit především v půdorysném rozvržení stavby a urbanistickém rozvržení v souvislosti s výškovou budovou hotelu (v případě Prahy to byl později otevřený hotel Forum – dnes hotel Corinthia).

Stavba Paláce kultury, dnes Kongresové centrum Praha

Fotbalové hřiště muselo zmizet

Jako vhodná stavební parcela byla zvolena jižní strana Nuselského údolí, v sousedství Nuselského mostu (tehdy mostu Klementa Gottwalda). V roce 1976 se konečně začíná stavět podle návrhu architektů Mayera, Vaňka a Karlíka.

Kongresové centrum má poměrně rozsáhlé podzemní prostory, nejprve se tedy začalo s výkopovými pracemi, z nichž posléze vyrůstala ocelová nosná konstrukce. Pomalu se začal objevovat sedmiúhelný půdorys budoucího Paláce kultury. Veškerý ocelový materiál na stavbu dodávaly tehdejší Vítkovické železárny Klementa Gottwalda v Ostravě.

V závěrečné fázi došlo k organizačním změnám a dohledem nad stavbou byl i přes svůj nevyhovující kádrový profil pověřen Josef Šnejdar, jemuž byl za dohled nad stavebními pracemi udělen dokonce Řád práce.

Stavební činnost se neobešla ani bez předchozího bourání. V tomto ohledu svou oběť musel zaplatit Nuselský sportovní klub, který zde měl fotbalové hřiště.

Zástupy lidí v den otevření Paláce kultury

Palác otevíral prezident

Po pětileté výstavbě je v dubnu 1981 nový Palác kultury slavnostně otevřen. To se samozřejmě neobešlo bez řádné pompy. Otevření se účastnil nejen tehdejší prezident Gustáv Husák, ale také celá řada nejvyšších státních úředníků a ústavních činitelů.

Tato pozornost nebyla náhodná, neboť se o paláci od začátku zamýšlelo také jako o novém sjezdovém paláci KSČ. Až do této doby sloužil k sjezdovým účelům Průmyslový palác na holešovickém výstavišti, o kterém jste si mohli přečíst zde.

Možná právě tento typ akcí se stal onou pomyslnou černou skvrnou, kvůli které vyvolává Kongresové centrum dodnes mezi lidmi negativní emoce.

Výhled z foyer

Praha na dlani

Místo, na kterém se Kongresové centrum nachází, samozřejmě nebylo vybráno náhodou, jedná se totiž o poměrně vysoko položený bod, z kterého je jeden z nejlepších výhledů na Hradčany.

Ve foyer, kde se o pauzách potkávali návštěvníci kongresů a nejrůznějších jiných akcí, tak všichni měli Prahu doslova jako na dlani. Dodnes slouží právě tento výhled jako jeden z taháků pro pořadatele kongresů z celého světa.Zajímavé vyhlídkové místo tvoří také venkovní terasa, která je podpírána „pseudokubistickou“ stěnou navrženou sochařem Stanislavem Kolíbalem.

Jižní salónek s obdélným stolem

Dalajláma i Terminátor

To nejzajímavější se však nachází přímo uvnitř budovy v podobě nesčetného množství uměleckých děl, a také jednotlivých místností navržených, aby dohromady vytvářely pozoruhodně celistvé dílo.

V této souvislosti stojí za pozornost dvojice salónků v jižní části budovy. Se salónky se pojí také poměrně pestrá historie, zatímco v jednom zasedali američtí prezidenti George Bush, Barack Obama, nebo dokonce jeho svátost dalajláma, v druhém prozměnu natáčel reklamu na akční mobilní hru Arnold Schwarzenegger.

Ostatně Kongresové centrum bylo již několikrát vyhledáno filmaři a zahrálo si tak například banku nebo letiště.

Jižní salónek s kulatým stolem

Výrazné lustry a pohodlná křesla

Po vstupu do prvního ze salónků každého zaujme pozoruhodný lustr, který tvoří protipól k rozměrnému zasedacímu stolu stejného tvaru. Stropní žebra pak plynule navazují na stěny, jež jsou členěny nenápadnými textilními tapetami. To vše je doplněno o velmi pohodlná kožená křesla.

Druhý salónek zaujme především svým výrazně zeleným píšťalovým lustrem, připomínajícím krystal zavěšený ze stropu. Křesla jsou zde zdánlivě podobná, avšak při bližším pohledu upoutají pozornost svou kovanou konstrukcí z masivního železa.

Celkově se zde jedná o trochu tradičnější pojetí prostoru, kdy sféricky zakrojený lustr odkazuje na staré křišťálové lustry, jaké známe například z divadel nebo jiných velkých sálů z 19. století.

Strom života od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové

Strom života a Slunce

Ve zdejších prostorách se nacházejí samozřejmě i samostatné umělecké předměty. Z těch nejnápadnějších je to kolekce několika rozměrných gobelínů a nástěnných obrazů, ale především dvojice plastik Strom života od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a Slunce od Vladimíra Procházky. Skleněná plastika Libenského a Brychtové je pozoruhodná sama o sobě, estetický zážitek je však umocněn po setmění, kdy za pomoci umělého osvětlení začne hrát doslova všemi barvami.

Slunce od Vladimíra Procházky

Zajímavě se zde pracuje také s momentem překvapení, kdy jsou některé umělecké objekty před návštěvníkem do poslední chvíle skryty a zjeví se na místech a v momentech, kdy byste je nečekali. Tento takřka barokní efekt ukázkově vystihuje právě Procházkovo Slunce, které je umístěno přímo pod točitým schodištěm, a tak si jej všimnete, až když scházíte dolů.

Kongresový sál

Obří kapacita

V poslední řadě je třeba zmínit kongresový sál. Ten patří díky svým akustickým vlastnostem k jednomu z nejlepších v Evropě. Bylo zde dbáno především na pohodlí návštěvníků, proto by se mohlo zdát, že kapacita 2 764 míst (původně bylo míst 2 843) není velká. Je však třeba si uvědomit, že kapacita je zde například oproti Národnímu divadlu nebo Rudolfinu takřka trojnásobná. Stejně jako ostatní prostory i kongresový sál je vyzdoben uměleckým dílem. V tomto případě se jedná oto asi nejrozměrnější z celého Kongresového centra. Jde o oponu s motivem slunce od Aloise Fišárka. Bohužel oponu není úplně snadné vyfotografovat, neboť bývá často roztažená, proto doporučuji jít se na ni podívat osobně například v rámci nějakého představení.

Vizualizace nové části Kongresového centra a přilehlého parku

Jaká je budoucnost?

Od doby svého vzniku prošlo Kongresové centrum jen jednou komplexní rekonstrukcí, a to mezi lety 1998 a 2000. Různé drobné rekonstrukční práce však probíhají kontinuálně až dodnes.

V poslední době vyvstala také otázka kapacity výstavních ploch, a tak se začaly zvažovat různé možnosti, jak prostory rozšířit. Kromě prostého rozšíření se nabízela také možnost zbourání a postavení nové moderní budovy, chvíli zde proto hrozil podobný osud jako v případě hotelu Praha.

K takto radikálnímu kroku naštěstí nedošlo, ba naopak, přistoupilo se k plánu na rozšíření centra o novou galerijní část. V prosinci 2016 byla z tohoto důvodu vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Ze ní vzešel na podzim loňského roku vítěz, kterým je mladé barcelonské studio OCA Architects.

Barcelonští architekti se se zadáním vypořádali opravdu originálně. Namísto dnešního nehezkého parkoviště navrhli rozsáhlý park pro veřejnost, který velmi prakticky propojuje přilehlé okolí s bezprostředním prostranstvím Kongresového centra. Nad celým parkem je poté umístěno rozměrné a zdánlivě vznášející se břevno, které tvoří novou samotnou galerijní budovu. Myslím, že se máme opravdu na co těšit.

FOTOGALERIE:

foto: wikipedia.org, aktualne.cz, idnes.cz, oca.com.es, Kongresové centrum Praha

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.