Národní divadlo oslavilo narozeniny. Podívejte se s námi do jeho historie

Budova Národního divadla neodmyslitelně patří do panoramatu pražského nábřeží a zaslouženě se tak řadí k místním dominantám. Z pohledu historie tomu však není tak dávno, co se na tomto místě rozprostírala jen prázdná parcela.

Přispěl i císař a česká šlechta

O stavbě ryze českého divadla začali čeští vlastenci uvažovat v roce 1844. O rok později předložil František Palacký českým stavům žádost na zřízení a stavbu divadla a ještě v témže roce byla žádost schválena. S veřejnou sbírkou, díky které bylo možné celé dílo realizovat, se začalo až v roce 1851.

I když se to dnes již málo ví, rozhodně stojí za zajímavost zmínit i jiné důležité finanční zdroje, než byly veřejné sbírky a loterie. Mezi hlavní donátory Národního divadla totiž patřilonejenrakouské císařství, ale také osobně František Josef I., který když se dozvěděl o tragickém požáru, neváhal přispět znovu a mnohonásobně vyšší částkou než poprvé. Mezi přispěvatele a finanční podporovatele plánované výstavby patřila samozřejmě také česká šlechta, z těch nejvýznamnějších to byli Lobkovicové, Chotkové, Kolowratové, Schwarzenberkové, Kinští a další.

Základní kameny ze všech koutů země

V průběhu sbírky se začalo uvažovat o dvou možnostech postupu. Tou první bylo zřízení provizorní budovy, ve které by se již mohl usadit divadelní soubor, druhou eventualitou pak bylo posečkat až na dokončení samotné stavby Národního divadla. Nakonec zvítězila první možnost, a tak byla v roce 1862 podle plánů Vojtěcha Ignáce Ullmanna (1822–1897) otevřena budova Prozatímního divadla.

Hned na vedlejší parcele začala od roku 1868 vyrůstat budova Národního divadla. Stavba byla zahájena slavnostním položením základních kamenů za přítomnosti českých osobností, ale i již zmíněného císaře. Na slavnost dorazilo přibližně 100 až 150 tisíc lidí. Původně měl být základní kámen jen jeden, a to z hory Říp, nakonec však byly dodány kameny takřka ze všech koutů naší země.

Stavělo se podle plánů architekta Josefa Zítka (1832–1909), který byl znám pro své zalíbení v novorenesančním tvarosloví. Celá stavba trvala více než jedno desetiletí a v jejím průběhu byly domýšleny detaily, jako je například malířská nebo sochařská výzdoba.

Generace Národního divadla

Výzdoba byla pojata podle dobových trendů, tedy v duchu všeobecného nadšení pro slovanskou mytologii. Díky výtvarnému stylu a obsahu jednotlivých děl se později všichni umělci podílející se na výzdobě divadla začali označovat souhrnným názvem „generace Národního divadla“, tedy umělci tvořící především v druhé polovině 19. století.

Mezi nejdůležitější a zároveň nejviditelnější umělecká díla patří bezesporu jezdecké trojspřeží od Bohuslava Schnircha, nástěnné malby od Mikoláše Aleše, první (nedochovaná) opona od Františka Ženíška a další významné kousky, které by vystačily na samostatný a velmi obsáhlý článek.

Tragický požár stmelil národ

Slavnostní otevření nového divadla se uskutečnilo 11. června 1881, mimochodem u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa. O dva měsíce později bylo divadlo na nějaký čas uzavřeno z důvodu dokončovacích prací. Právě v průběhu těchto prací se na střeše rozhořel požár, jenž se stal divadlu osudným. Zničena byla kupole, hlediště, již zmíněná Ženíškova opona a většina jeviště. Tato tragédie však zvedla nečekanou vlnu solidarity a během několika týdnů byly na světě finanční prostředky k nápravě škod.

Odstraněním škod a dostavbou poškozené budovy byl pověřen Zítkův žák Josef Schulz (1840–1917). Stavební práce probíhaly rychle, a tak 18. listopadu 1883 se mohlo konat slavnostní znovuotevření Národního divadla (stejně jako poprvé i tentokrát představením Smetanovy Libuše). Schulz přišel mimo jiné s nápadem zakomponovat starší budovu Prozatímního divadla a jeden činžovní dům do hmoty Národního divadla, čímž bylo vytvořeno protáhlé jižní křídlo. Pokud se pozorně zadíváte na siluetu divadla, všechny tři stavby zde můžete velmi snadno rozpoznat.

Brutalistní Nová scéna

Do dnešního areálu Národního divadla patří ještě další budovy, z nichž ta nejzajímavější je bezesporu Nová scéna. Dokončena byla v roce 1983 podle návrhu architekta Karla Pragera a svým zjevem a provedením se řadí k tzv. „brutalismu“. Nejedná se však o žádný vulgarismus, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale o světově uznávaný architektonický styl. O tomto fenoménu ale zas někdy příště.

FOTOGALERIE:

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.