Nekonečné stěhování, malé kapacity i stopy války a okupace – to je dvousetletá historie Národního muzea

Když se řekne Národní muzeum, každý nejprve pomyslí na historickou budovu, která dnes již neodmyslitelně korunuje vrchol Václavského náměstí. Málokoho napadne, že muzeum není jen budova, ale celá instituce, jejíž tradice sahá mnohem dále než jen na konec 19. století, kdy byla hlavní budova muzea otevřena.

Václavské náměstí v pozadí s Novou koňskou bránou

Vlastenecké muzeum

Národní muzeum původně vzniklo jako Vlastenecké muzeum, a to již v roce 1818. Jedná se tedy po Slezském muzeu v Opavě o nejstarší muzejní instituci v českých zemích. Z této skutečnosti automaticky vyplývá, že muzeum nemohlo od svého vzniku sídlit na Václavském náměstí, neboť se zde tou dobou ještě stále nacházela tzv. Nová koňská brána, k jejímuž stržení došlo až v roce 1876. Pojďme si tedy společně přiblížit „stěhovavou“ historii, která předcházela vzniku dnešní hlavní muzejní budovy.

Krannerova kašna neboli pomník Františka I.

Francisceum se nekonalo

Zpočátku sloužil ke shromáždění sbírek klášter minoritů u sv. Jakuba na Starém Městě. Již v roce 1819 však došlo k přestěhování sbírek do prvního stálejšího sídla, kterým byl Šternberský palác na Hradčanech (dnes zde sídlí jedna z částí Národní galerie). První návrh na samostatnou novostavbu vypracoval až v roce 1840 František Palacký. Ten zamýšlel velkoryse řešenou budovu jako středisko vědy, kultury a umění. Kromě muzea zde měla sídlit také konzervatoř, výtvarná akademie a Průmyslová jednota. Jako vhodné místo bylo vybráno Smetanovo nábřeží a název měla nést po císaři Františku I. – Francisceum. Z velkolepých plánu však nakonec došlo pouze na realizaci císařova pomníku.

Portál zaniklého Nostického paláce se sochařskou výzdobou M. B. Brauna

Palác byl malý

Po neúspěchu Palackého plánu se muzeum v roce 1846 znovu stěhuje, tentokrát do dnes již zaniklého Nostického paláce v ulici Na Příkopě (dnes zde stojí budova Živnostenské banky a z paláce zbyl pouze boční portál v ulici Nekázanka).

I přesto, že byl palác zakoupen účelně pro potřeby muzea, velmi brzy přestával z kapacitních důvodů vyhovovat. To bylo způsobeno především stále se rozrůstajícími sbírkami. Proto se v roce 1864 začal český sněm otázkou nové budovy muzea opět zabývat a inicioval, aby zemský výbor vypracoval pro novostavbu návrh.

Rozestavěná budova Národního muzea

Schulzova novorenesance slaví úspěch

Městské radě byl předložen návrh, aby nová muzejní budova stála na Karlově náměstí hned vedle Novoměstské radnice. Tento návrh však u radních narazil na odpor, a tak se další jednání o muzejní parcele vlekla další roky. První úspěch přichází až v roce 1876, kdy město věnovalo muzeu rozlehlý pozemek na horním konci Václavského náměstí.

V roce 1883 byla konečně vypsána veřejná soutěž na předběžné ideové skici nové budovy. Z této soutěže vzešel jako vítěz Josef Schulz (1840–1917), který odbornou porotu zaujal především ústředním Pantheonem. Ze Schulzových jiných významných pražských zakázek lze připomenout například Národní divadlo, Rudolfinum, Uměleckoprůmyslové museum atd. Na výčtu těchto známých budov je také možné si povšimnout Schulzova typického architektonického projevu – tím byla tzv. novorenesance.

Hlavní budova Národního muzea

Plno i v nové budově

Stavět se začalo v létě roku 1885, a protože šlo zpočátku vše jako po másle, již následujícího roku dosahovala stavba korunní římsy. Veškeré práce měly být podle původního plánu dokončeny v roce 1888.

Jak ale bývá u takto rozsáhlých realizací zvykem, kvůli různým dokončovacím pracím se vše ještě trochu protáhlo. V roce 1891 byla budova konečně dokončena a začala se plnit mobiliářem a exponáty, což trvalo v podstatě dalších deset let, tedy až do roku 1901. Bohužel i přes veškeré ušlechtilé snahy se již ve dvacátých letech ukazuje, že v muzeu brzy nebude žádné místo. Uvažovalo se proto o rozšíření, nicméně i přes nejrůznější návrhy a nápady k rozšíření nakonec nikdy nedošlo.

Střely po kulkách v průčelí Národního muzea

Bomby a kulky

Brzy přišla 2. světová válka, která si na budově muzea vybrala svou daň. Při bombardování Prahy v květnu roku 1945 byl zasažen střední trakt muzea, kde došlo k poničení zoologických sbírek.

Další historická rána na sebe nenechala dlouho čekat, stalo se tak v srpnu roku 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy bezohledně střílela do sloupového průčelí. Stopy po kulkách jsou zde viditelné dodnes. Dokonce se při restaurátorských pracích, které jsou momentálně v plném proudu, počítá s jejich zachováním, jakožto připomínky jedné z černých událostí naší historie.

Jak bylo naznačeno v úvodu, Národní muzeum není jen jedna jediná budova… K dnešnímu dni je tato instituce rozprostřena hned do 17 objektů, a to nejen v Praze. A protože se pomalu blíží léto, rozhodně budete mít co objevovat a navštěvovat.

FOTOGALERIE:

foto: wikipedia.org, pinterest.com, praguecityline.cz, muzeum3000.nm.cz, nm.cz

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.