Pavel Janák, architekt moderního bydlení

Téměř každý, nehledě na dobu, v které žil, určitě alespoň na chvíli zatoužil po moderním bydlení. Co ale znamenalo moderní bydlení pro naše prababičky a pradědečky? Z jakých trendů měli možnost vybírat a kdo trendy vlastně určoval? Pomocí pěti domů z repertoáru Pavla Janáka se vám tyto otázky pokusíme osvětlit. Kdybyste žili v první polovině 20. století, který dům nebo trend byste si za svůj vybrali vy?

1-palac-adria-janak-portretfoto: portrét Pavla Janáka / palác Adria

V osobité tvorbě Pavla Janáka se zrcadlí hned tři výrazné architektonické směry. Krom funkcionalismu, jehož principy jsou aktuální dodnes, je jím na začátku 20. století samozřejmě kubismus, který Janák později spolu-přetváří v rondokubismus. Směr, jehož prostřednictvím se pokouší vytvořit architekturu vyzdvihující národní hodnoty. Pražský palác Adria na Jungmannově náměstí, na kterém Janák pracoval společně s Josefem Zaschem, je tomu vzorovým příkladem.

35x4ba86d18foto: Pavel Janák, návrh kubistického domu

Pokud jste dosud neměli s tímto architektem čest, a tedy vůbec nevíte, o koho se jedná, ve stručném medailonku vám ho představím. Pavel Janák (1882–1956) se věnoval studiu architektury na pražské ČVUT, kde pod vedením Josefa Schulze (rekonstrukce vyhořelého Národního divadla, Národní muzeum) začal vstřebávat nové poznatky, souběžně však navštěvoval i přednášky Josefa Zítka (Mlýnská kolonáda v Karlových Varech, Národní divadlo). Během studia rozhodně nezahálel a už jako student třetího ročníku se účastnil veřejných soutěží. Za zmínku určitě stojí vítězný návrh na stavbu školy v Karlíně nebo nerealizovaná dostavba Staroměstské radnice v Praze. Pozitivně ovlivněn se vrátil z vídeňských studií, kde studoval u Otto Wagnera. Během posledních let studia podniká také stipendijní cestu po Itálii. Po roce 1907 společně se svým vrstevníkem Josefem Gočárem začíná působit v ateliéru Jana Kotěry (Právnická fakulta v Praze, Národní dům v Prostějově), zde se konečně dostává k velkým veřejným realizacím. Protože se nezajímal čistě jen o architekturu, ale i o konkrétní detaily a užité umění, zakládá ve stejném roce sdružení Artěl. Roku 1921 je jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a dostává se tak na svůj pomyslný vrchol. Jak správně můžete vytušit, jedná se o architekta velmi aktivního a plodného v mnoha směrech.

3965_16520_56e170fe3b756__dsc4709foto: Pavel Janák, Artěl, kubistická dóza s víkem

78926194foto: Palác Adria (Pavel Janák a Josef Zasche 1922-25)

Já se však zaměřím jen na jedno z témat Janákovy tvorby – bydlení. Právě domy a vily nabírají v počátku 20. století na ještě větší důležitosti, než tomu bylo doposud. Vznikají nové rezidenční čtvrti a lidé začínají více přemýšlet o svém pohodlí.

První stavbou, na kterou se společně blíže podíváme, je zároveň i první Janákova kubistická realizace. Jedná se o vilu okresního soudce Josefa Jakubce, který v roce 1911 nechává na svém nově pořízeném pozemku v Jičíně vystavět vskutku moderní obydlí. Stavba je zajímavá především faktem, že vzniká stranou centra českého kubismu, neboť kubistické stavby mimo Prahu jsou spíše ojedinělé. Celá vila kopíruje tvar krychle s krystalicky narušeným nárožím. Geometricky rovné stěny jsou proraženy okny s kosoúhlým ostěním. Celkovým dojmem vila díky krystalické formě připomíná jakýsi v zahradě umístěný klenot, jehož dokonalou symetričnost narušuje pouze z boku přiléhající garáž.

2-jakubcova-vilafoto: Jakubcova vila v Jičíně – návrh

408545-gallery1-ow0r6foto: Jakubcova vila v Jičíně – současnost

Dalším pozoruhodným domem není sice novostavba na „zeleném plácku“, nicméně za pozornost rozhodně stojí. Jedná se o rekonstrukci a částečnou přestavbu tzv. Fárova domu v Pelhřimově z let 1913–1914. Původní dům měl na rozdíl od současného stavu mansardovou střechu. Štít s nárožním arkýřem původní stavba také neobsahovala. V roce 1911 zakoupil dům MUDr. Vojtěch K. Fára a rozhodl se jej přestavět pro vlastní bydlení. Tím vzniká jedinečná příležitost k moderní přestavbě, která poměrně citlivě navázala na původní barokní tvarosloví a vtiskla domu zcela jedinečný ráz. Janákovi se zde díky promyšlenému rozložení kubistických prvků podařilo navodit moderní a zároveň velmi vydařenou iluzi na barokní architekturu. Fárův dům se stal důkazem, že i když je mezi původním a novým tvaroslovím zhruba dvousetletý rozdíl, celkovému dojmu ze stavby to rozhodně nijak neuškodilo.

3-faruv-dum-cernobilefoto: Fárův dům v Pelhřimově – dříve

3-faruv-dumfoto: Fárův dům v Pelhřimově – současnost

Jednou z prvních staveb v tzv. rondokubistickém stylu je rodinná vila v pražských Hodkovičkách. Kubistická architektura je zde doplněna o kruhové, válcové a jehlanovité tvary. Janák se tak částečně navrací k dekorativismu, jehož inspirační zdroje spatřoval v lidovém umění. Dnešní podoba domu vzniká v roce 1921 přestavbou staršího objektu z 19. století a lehce tak předbíhá obecně známý počátek rondokubismu – Gočárovu Legiobanku v Praze. Za tento způsob tvorby si však Janák vysloužil kritiku uznávaného teoretika umění Karla Teigeho. Ten tvrdil, že svou tvorbou vyvolává dávno zažehnané duchy historismu. Našli se však i tací, kteří se architekta zastali. Například Václav Vilém Štech ocenil právě inspiraci v českém lidovém umění.

 

4-vila-hodkovicky-cernobilefoto: Vila v pražských Hodkovičkách –  dříve

4-vila-hodkovickyfoto: Vila v pražských Hodkovičkách – současnost

Ve dvacátých letech 20. století probíhá rozsáhlá vilová výstavba na pražské Ořechovce. Na vzniku několika domů v nové čtvrti se podílel i Pavel Janák, který zde navrhl vilu pro českého sochaře Bohumila Kafku a jeho ženu Bertu. Dům patří do skupiny staveb provedených mezi lety 1923–1924 pro Stavební družstvo výtvarných umělců a spisovatelů. V této době se Janák snaží hledat nový architektonický výraz a vrací se ke střízlivějšímu vyjádření pomocí režných červených cihel. Inspiruje se především v holandském stylu Berlagovy školy, která v této době udává architektuře ve střední a severní Evropě směr. I když dům budí spíše tradiční dojem, při intenzivnějším pohledu je možné všimnout si hned několika zajímavých detailů uplatněných právě díky cihlové struktuře. Součástí je samozřejmě i Kafkův ateliér, který je zastřešen terasou přístupnou z prvního patra. Vedle vchodu je umístěna dokonce i Kafkova busta, jakožto majitele domu. Kromě realizace pro sochaře Kafku zde Janák navrhl ve stejném stylu také domy pro malíře Vincence Beneše, Emila Fillu a spisovatele Františka Krejčího.

5-vila-bohumila-kafkyfoto: Vila Bohumila Kafky v Praze

Na závěr se podíváme, jak vlastně bydlel samotný Janák. I když za svůj život zrealizoval velké množství velkolepých i honosných staveb, mnohé možná překvapí, jak skromné obydlí navrhl pro vlastní potřeby. Janák v tomto případě vypracoval tři návrhy, nakonec zvítězil ten nejprostší. Vila byla dostavěna v roce 1932 jako součást nové rezidenční čtvrti Baba s exkluzivním výhledem na Prahu s řekou Vltavou. Janák zde již uplatňuje oproti předchozím zcela nový přístup. Vše podléhá přísným pravidlům funkcionalismu. Právě důraz na funkci je pro Janákovu pozdější tvorbu typický. Při pohledu na fasádu můžeme vnímat geometricky čisté linie, nikde nic nevyčnívá ani nenarušuje celkovou hmotu stavby. Jedinou výjimkou je vykrojený prostor v horním podlaží, který tvoří prostornou vyhlídkovou terasu. Při úpravách domu v devadesátých letech bylo zjištěno i několik drobných nedodělků. To jen dokazuje, jak moc byl Janák činným architektem, protože jak se říká… Kovářova kobyla často chodí bosa.

6-vlastni-vila-pavla-janakafoto: Vlastní vila Pavla Janáka v Praze

Tak už máte jasno? Volili byste raději krystalické formy, tradiční cihlu, nebo čisté linie funkcionalismu? Ať tak, či onak, nezapomínejte, že nejdůležitějším prvkem každého domu jsou ti, co jej obývají, a skutečnost, že se v něm dobře bydlí.

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.