Praha jako opevněné sídlo císaře. Karel IV. neponechal nic náhodě

Poměrně krátce po nástupu Karla IV. (1316–1378) do čela českých zemí přišel velkolepý plán, který neměl v tehdejší Evropě příliš mnoho srovnání. Tím plánem bylo založení Nového Města pražského, nové čtvrti, která byla schopna pojmout 50 000 nových obyvatel v 5 000 domech. Aby se novým obyvatelům města dobře žilo, bylo jim potřeba zaručit bezpečnost. To se ve středověku nejlépe vyřešilo mohutným městským opevněním, a tak se hned v roce 1348 začalo se stavbou nových hradeb a městských bran. A právě na fortifikaci tehdejší Prahy se nyní podíváme trochu blíže.

Tento článek je volným pokračováním textu z loňského roku, kde jsme vám představili Nové Město pohledem Karla IV. „zbožného“, který důmyslně zakládal nové sakrální stavby do urbánního plánu města a s jejich pomocí ukrýval přímo v ulicích křesťanskou symboliku.

 

Plán Nového Města (zdroj: karel700.cuni.cz)

Nové Město v Dejvicích?

S érou Karla IV. významně vzrostl zájem o Prahu. Do nové univerzity proudili studenti ze zahraničí a do nově zakládaných kostelů s bohatými sbírkami relikvií pro změnu poutníci. Tohle všechno si samozřejmě žádalo vyšší ubytovací kapacity, a tak se Karel uchýlil k založení Nového Města, s tím, že Staré Město postupně pozmění ve spíše rezidenční čtvrť, jak ji známe dnes. Dal proto přesunout například hlučná nebo zapáchající řemesla do nové čtvrti. Při plánování, kde se vlastně město umístí, byly postupně zvažovány oblasti Dejvice a Bubeneč, Letná a nakonec zvítězilo území mezi Vyšehradem a osadou na Poříčí. Nejspíše kvůli snazšímu přístupu k vodě. Dovedete si představit, že by se Nové Město rozkládalo například v Dejvicích, v podstatě celé schované za kopcem? Zajímavá představa…

Sadelerův prospekt Prahy z roku 1606 (zdroj: cs.wikipedia.org)

Městské hradby za dva roky

S výstavbou novoměstského opevnění se začalo v roce 1348 a o dva roky později bylo kompletně dokončené. Hradby vedly po strmém svahu mezi Vyšehradem a potokem Botič, dále pokračovaly od Karlova v přibližně stejné lince, jako vede dnešní magistrála, až k Vltavě u Těšnova.

Celá hradební zeď měřila téměř 3,5 kilometru, vysoká byla 10 metrů a zabírala plochu 3,6 km2. Součástí hradeb bylo 21 vestavěných obranných věží a 4 nové brány, z nichž asi nejvýstavnější byla Špička, umožňující vstup na Koňský trh (dnešní Václavské náměstí).

Ani jedna z bran se do dnešní doby bohužel nedochovala, z historických pramenů a pozdějších stavebních úprav o nich ale i přesto víme poměrně hodně. První se nacházela na Poříčí poblíž kostela sv. Petra, druhá stála na konci Senovážného náměstí a směřovala ke Kutné Hoře, třetí byla již zmíněná Špička v místech dnešní budovy Národního muzea a poslední se nacházela na konci Ječné ulice.

Pohled na část středověké hradby vedoucí od Vyšehradu

Vlakem skrz středověké hradby

V souvislosti se zakončením hradeb na Těšnově stojí za zmínku jedna pozdější zajímavost. Když bylo v polovině 19. století postaveno dnešní Masarykovo nádraží, vlaky do města projížděly šesticí nově proražených bran. Později bohužel v tomto místě došlo k celkovému stržení hradby a my jsme nyní ochuzeni o kdysi působivý moment překvapení, kdy vlak doslova projel skrze středověké hradby přímo do centra města.

Vjezd na staré Masarykovo nádraží skrze hradby (zdroj: www.fotohistorie.cz)

Hladová zeď pomáhala

Aby těch hradeb nebylo málo, v roce 1360 nechal Karel IV. postavit další část opevnění. Tentokrát se jednalo o protější břeh Vltavy, kde byla o dva roky později dokončena tzv. Hladová zeď. Účelem bylo posílení opevnění Pražského hradu a Menšího Města pražského.

Zeď vedla od Újezda přes Petřínský svah na Strahov a pokračovala dále k Hradu. Byla 6 metrů vysoká a měla 8 bastionů. K této části pražského opevnění se váže i zajímavá pověst vysvětlující její název. Když v roce 1361 vypukl hladomor, část městské chudiny zde našla zaměstnání, za které byla vyplácena jídlem. V některých pramenech se lze dokonce dočíst, že právě hladomor byl důvodem ke stavbě zdi, to je ale velký omyl, důvody byly samozřejmě čistě strategické. Navíc tou dobou byla stavba zdi dávno v plném proudu.

Hladová zeď na Petříně

Městské hradby mají bezesporu spoustu výhod, bohužel mají také jednu zásadní nevýhodu, když obepínají město, tak ho sice chrání, ale zároveň mu zabraňují v rozvoji a rozšiřování. Toto omezení bylo typické například pro pevnostní Olomouc. V Praze po rozsáhlých barokních přestavbách byla nakonec většina pražského opevnění stržena a město se tak mohlo rozšiřovat a růst.

FOTOGALERIE:

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.