Průmyslový palác je secesním skvostem s ošklivou jizvou po požáru

Když se řeknou Holešovice, těm pražského prostředí znalejším se vybaví místa jako Národní galerie, holešovický přístav nebo Janákův Libeňský most. Většina lidí si však vzpomene především na Průmyslový palác neboli pražské výstaviště. Znáte původní účel a historii této pozoruhodné stavby?

Angličané spustili lavinu výstav

Areál holešovického výstaviště vznikl u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, pořádané v roce 1891. I když se dnes jedná o ikonickou stavbu, na svou dobu se nejednalo o nic výjimečného. V druhé polovině 19. století se stalo určitým trendem pořádání podobných výstav, a tak se jednotlivé národy doslova předháněly v pořádání stále větších a velkolepějších výstavních akcí. Veškeré tohle soutěžení započali Angličané, když v roce 1851 uspořádali svou Great Exhibition. Samozřejmě nemohli tušit, jaký architektonický a inženýrský maratón tím spustí. Následovalo několik dalších výstav v Paříži, z nichž ta z dnešního pohledu nejdůležitější proběhla v roce 1889. Právě v tomto roce spatřila světlo světa slavná Eiffelova věž, která byla původně součástí výstavního areálu.

Budování ve jménu velkolepé výstavy

Jak možná tušíte, se světovou výstavou nesouvisela pouze budova Průmyslového paláce, ale celá řada dalších menších či větších staveb. Tou asi nejznámější je Petřínská rozhledna s lanovou dráhou. Následuje Hanavský pavilon na Letné, který i přes svůj romantický zevnějšek sloužil k prezentaci něčeho tak prostého, jako jsou Komárovské železárny.

Když je řeč o Letné, tak ani zde nechyběla lanová dráha, bohužel dnes už po ní zbyly jen nepatrné fragmenty v letenském svahu. S výstavou nakonec souvisí i první elektrifikovaná tramvajová trať, o níž si můžete přečíst v jednom z našich starších článků.

Místo parku secesní perla

Vraťme se ale k samotnému výstavišti… Na místě, kde dnes palác stojí, se dříve rozkládala východní část parku Stromovka. Při pohledu do mapy zjistíme, že tímto stavebním počinem se park zmenšil skoro o třetinu. Netřeba však litovat městské zeleně, neboť na jejím základu vyrostl opravdový skvost. Jedná se o budovu postavenou v secesním stylu, místy doplněnou o novobarokní prvky, jak bylo v této době zvykem.

Zde se však nejedená o typický projev secese, jaký můžeme vidět v běžné městské zástavbě, neboť zdejší kombinace velkého množství skla a ocelových prvků naznačuje výjimečný účel. Jistou podobnost lze spatřit například s budovou pražského hlavního nádraží, což není úplně náhoda, v obou případech se totiž jedná o podélný typ, který je v 19. století typický právě pro nádražní architekturu. Podobu výstaviště navrhli Bedřich Münzberger a František Prášil. Své brány slavnostně otevřelo 15. března 1891.

Sklad uloupených věcí

Největší sláva holešovického výstaviště je samozřejmě dávno pryč, poměrně velký počet návštěvníků a bohatý program mu však nelze upřít ani v dnešní době. Zajímavé etapy ze „života“ Průmyslového paláce se udály v průběhu 20. století. V období 2. světové války z něj byl například sklad nejrůznějších uloupených předmětů. Nacisté jej použili dokonce i ve své propagandě, když zde uspořádali výstavu Sovětský ráj.

Později za vlády komunistů se zde konaly pro změnu stranické sjezdy.

Dočasný stan dodnes „zdobí“ palác

V novodobé historii se palác asi nejvíce proslavil nešťastným požárem z roku 2008, jehož jizvy jsou patrné dodnes. V podstatě celé levé (západní) křídlo lehlo popelem. Po odklizení ohořelých sutin zde byl vztyčen provizorní stan. Jak ale každý ví, provizoria vydrží nejdéle, a tak se můžeme tímto bizarním řešením kochat dodnes. Je až s podivem, že se ani po devíti letech nepodařilo přimět vlastníky objektu k nápravě. Jak by řekl klasik, naděje umírá poslední, a tak nezbývá než doufat, že v nějaké dohledné době projde palác rekonstrukcí, která mu vrátí jeho původní lesk.

FOTOGALERIE

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.