Trilobiti, filmové hvězdy i panelové sídliště – to všechno je pražský Barrandov. Znáte jeho historii?

Pražský Barrandov mají lidé nejčastěji spojený se slavnými filmovými ateliéry, zajímavou geologickou lokalitou, velikým sídlištěm a v poslední době také s jednou funkcionalistickou ruinou tyčící se nad Vltavou… Je ale tohle opravdu vše, co lze na Barrandově nalézt? Pojďte se na něj podívat trochu jinou optikou, především jako na místo, kde již téměř jedno století žijí lidé.

Honosná čtvrť s honosným názvem

Barrandov jakožto původně luxusní vilovou čtvrť založil ve 20. letech 20. století inženýr Václav Havel (1897–1979, otec našeho pozdějšího prezidenta), který zde po svém návratu z cest po Americe začal, společně se svým bratrem Milošem, skupovat pozemky. Právě na svých cestách měl možnost seznámit se s vilami kalifornských boháčů a filmových hvězd. Rozhodl se proto zrealizovat něco podobného i v Praze.

A protože původní název Habrová nezněl dostatečně exkluzivně, napadlo ho, že sáhne po trochu exotičtějším jménu, a pojmenoval celou oblast po francouzském vědci žijícím v Praze Joachimu Barrandovi (1799–1883). Ten se proslavil především studiem zkamenělin (hlavně trilobitů) v okolí Barrandova a Prahy, o kterých napsal 22svazkovou encyklopedii (dalších 7 svazků bylo vydáno ještě po jeho smrti).

Joachim Barrande na poštovní známce. (zdroj: www.filaso.cz)

Místo plné architektonických skvostů

Celý projekt byl schválen v roce 1927, a tak již nic nebránilo výstavbě. Pro začátek bylo nutné vybudovat infrastrukturu, rozvodné sítě a rozparcelovat pozemek. Pro novou výstavbu zde bylo vyčleněno 200 stavebních parcel. Při vstupu do Barrandovské ulice nás přímo na skále uvítá dokonce pamětní deska, která nám připomíná přesné datum založení této výstavní předměstské čtvrti.

Pamětní deska s trilobitem.

Aby byla dodržena co nejvyšší architektonická kvalita nové čtvrti, nechal si Havel výsostní právo jakéhosi korektora, kdy společně s hlavním projektantem Maxem Urbanem (1882–1959) nahlížel do jednotlivých plánů a návrhů domů.

Těžko dnes soudit, jak velký vliv to mělo na výslednou podobu jednotlivých domů… A architektonických skvostů se zde nachází hned několik. Není to však zásluha Maxe Urbana, ale jiného českého architekta – Vladimíra Grégra (1902–1943), který zde postavil v podstatě ty nejzajímavější domy. Zde jsou jen namátkou některé z nich.

Jen upozorňuji, že pouze fotky nestačí, a doporučuji vám vypravit se na Barrandov na výlet, ideálně ještě teď v zimě, dokud se domy neschovávají za korunami stromů a listím živých plotů.

Vila „Indiánská loď“ (Barrandovská 25) – Podivnou přezdívku si vila vysloužila především kvůli svému protáhlému půdorysu a dřevěným prvkům. (zdroj: www.archiweb.cz)

Výstavní dům č. 1 (Barrandovská 46) – Dům byl postaven jako tzv. výstavní vila a nedlouho po dokončení byl krátce zpřístupněn veřejnosti.

Rodinný dům dr. Čelakovského (Skalní 10) – Vila zaujme především svým netradičně zahnutým tvarem.

Strupplova vila (Barrandovská 20) – Dům zůstal v rodině stavebníka, a tak jej můžeme dnes zařadit k těm nejautentičtějším. Jako inspirace zde Grégrovi posloužila tzv. novošpanělská architektura.

Strupplova vila (Barrandovská 20) – Dobové foto (zdroj: www.barrandov1928.cz)

Chátrající perla funkcionalismu

V průběhu roku 1927 se začalo také se stavbou slavné funkcionalistické restaurace Terasy Barrandov, která se po svém otevření stala nejmodernější v celém Československu. Tomu nasvědčuje také skutečnost, že kromě plaveckého bazénu zahrnovala restaurace i garáže a čerpací stanici.

Abychom si architekta Urbana nezaškatulkovali pouze jako projektanta urbanistu, Terasy jsou jeho barrandovským zlatým hřebem. Bohužel i přes skutečnost, že je restaurace již od roku 1988 vedena jako kulturní památka, zchátrala do hrůzné podoby. Naštěstí se blýská na lepší časy. Právě zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce, která by celému areálu měla vdechnout nový život.

Barrandovské Terasy dnes.

Barrandovské Terasy v době své slávy.

Desítky filmů ročně

Co by to bylo za Barrandov bez filmových ateliérů? Max Urban navrhl nové a velkoryse řešené studio, samozřejmě ve funkcionalistickém stylu, a již roku 1931 se začalo stavět. Nedaleko nové vilové čtvrti postupně vyrostlo jedno z nejlépe vybavených filmových studií v Evropě.

Nechybělo zde bohaté zázemí pro administrativu, zázemí štábu, restaurace, ale také vlastní elektrická rozvodna, výtopna a samozřejmě nejrůznější dílny, laboratoře a natáčecí haly. Hned rok po zahájení výstavby zde byl natočen první film – Vražda v Ostrovní ulici (režie: Svatopluk Innemann).

Celé studio se velmi rychle dostalo na průměr 80 vyprodukovaných filmů ročně, dosáhlopočtu 300 zaměstnanců a již v roce 1939 se rozrostlo na 45 000 m2. Po velkolepém růstu a slávě v období první republiky zažily ateliéry také své krátké období temna. Mám na mysli především období protektorátu, kdy zde bylo natočeno zhruba 80 propagandistických filmů.

Průčelí hlavní budovy Filmového studia Barrandov.

Paneláky pro desítky tisíc obyvatel

Dnešnímu Barrandovu dodává specifický ráz také sídliště, jehož výstavba proběhla podle plánu Gorazda Čelechovského (1922–1991) v letech 1981 až 1986. Tehdejší kapacita bytových domů činila takřka 8 500 bytů pro 28 000 lidí. Tím došlo k významnému populačnímu rozšíření, neboť se zde do té doby nacházelo, kromě vilové čtvrti, jen několik bytových domů.

V průběhu let přibývaly další domy, čtyřproudová silnice, školy, krytý bazén a nakonec tramvajová trať, jejíž zastávky zaujmou především přehnanou ocelovou konstrukcí, připomínající spíše stanice metra.

Barrandov se rozrůstá samozřejmě i dnes, i když se již nejedná o tak výraznou stavební činnost jako kdysi. Místní obyvatelé se tak z plánovaných staveb mohou těšit například i na komunitní centrum s kostelem, které by mělo být realizováno v roce 2020.

Sídliště Barrandov

Přehnaná konstrukce jedné z barrandovských tramvajových zastávek.

Vizualizace komunitního centra s kostelem Krista Spasitele. (zdroj: cs.wikipedia.org)

Některé stavební epochy se do barrandovského svahu otiskly lépe, jiné hůře… I tak se ale jedná o velmi zajímavou a příběhy doslova protkanou část Prahy. A co teprve ta panoramata. Na jarní procházku je to tady zkrátka jako dělané.

Výhled na viadukt a Prokopské skály.

Výhledna branický kostel sv. Prokopa.

FOTOGALERIE:

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.