Přestože se všude mluví o oteplování, pěstování některých druhů zeleniny je v našich klimatických podmínkách bez skleníku téměř nemožné. Anebo jsou výnosy z něj natolik nezajímavé, že se do něj ani nevyplatí pouštět. Skleník je též vhodný pro pěstování těch druhů zeleniny, které oceňují, když na ně příliš neprší.
První volba nezačíná u výběru typu skleníku. Nejspíš se budete rozhodovat, jestli si vybrat foliovník, nebo skleník. Levné foliovníky rozhodně nekupujte. Ty zcela nejlevnější mají naprosto nedostačující konstrukci, která nevydrží ani slabší vítr. Pak je tady řada foliovníků s dobrou konstrukcí, avšak s nekvalitní fólií. Ta odejde už po jedné sezóně. Nakonec jsou tady ty, které nabízí ve vysoké kvalitě obojí. Ty se už ale cenově blíží cenám skleníků. Takže to raději zainvestujte přímo do nich.
Materiály pro skleníky
Když se bavíme o skleníku z hlediska výběru materiálu, mluvíme hned o dvou věcech. O materiálu konstrukce a typu zasklení. Kvalitní konstrukce jsou v podstatě jenom dvě: pozinkovaná (může být ještě opatřena práškovou barvou, obvykle však není), nebo hliníková. Pozink je levnější, no časem bude potřebovat nátěr. Hliník je trvale bezúdržbový, avšak výrazně dražší.
Prosklené části mohou být ze skla, drátěného skla, nebo z polykarbonátu. Nevýhodou skla není, jak si mnozí myslí, že jej snadno rozbijí kroupy. Ono i sklo toho docela dost vydrží. Problémem je, že skleníky ze skla potřebují pevné základy v nemrznoucí hloubce. To proto, aby se konstrukce vlivem mrazu nepohnula a sklo nepopraskalo.
Z výše uvedeného důvodu jsou dnes hitem polykarbonátové skleníky, kde „prosklením“ je dutinkový polykarbonát, převážně jednokomorový s tloušťkou 4 mm. Jde o ideální řešení pro běžné nevytápěné skleníky. O něco se více se přehřívají než skleněné, což vyřešíte dobrým větráním.
Montáž i svépomocí
Montáž skleníku obvykle není nijak složitá. Zručnější jí obětují sobotu, méně zruční víkend. Pokud se nepouštíme do skleníku se základy a stavíme polykarbonátový zahradní skleník, je jeho postavení skutečně hračka. Důležité je dobře si vyrovnat terén pod skleníkem a nezapomenout, že jde o práce minimálně pro dva páry rukou. Skleník ze skla je náročnější na přípravu základů. Dělají se obvykle za pomocí ztraceného bednění.
Dobré vybavení skleníku šetří práci
K základní výbavě skleníku by měly patřit automaticky otevíratelná okna. Reagují na zvýšenou teplotu a otevřou se. Předejdete tak úhynu rostlin a ušetříte si hodně práce s rutinním otevíráním a zavíráním oken. Tu vám ušetří i automatické zavlažování skleníku. I když výhodou skleníku je, že si v něm umí rostliny udržet vlhkost déle než mimo něj.
Na kolik skleník přijde?
Ceny se samozřejmě liší podle výběru skleníku, jeho velikosti speciální výbavy. Pokud chcete pořádný polykarbonátový skleník o velikosti 6×3 m, dokážete se vejít i do částky 15 000 Kč. Což je nepochybně skvělá cena.
Skutečně potřebujeme skleník?
V našich podmínkách se ve sklenících pěstují především papriky, rajčata, okurky, lilek a rychlená jarní zelenina. Papriky teplo skleníku potřebují, rajčata jej milují, protože nemají ráda, když jim prší na listy (trpí pak plísní rajčatovou) a salát či ředkvičky můžeme díky domácímu zahradnímu skleníku konzumovat velice záhy po zimě.
