Zimní stadion na Štvanici byl pamětníkem zlaté éry československého hokeje

Dnes považujeme zimní stadion za běžnou součást takřka každého většího města nebo obce. Možná vás tedy překvapí, že bývaly doby, kdy nebyl stadion, na kterém by mohla trénovat třeba naše hokejová reprezentace. Naši hokejisté museli trénovat takřka na „zamrzlém rybníce“. To vše měl změnit až zimní stadion na pražské Štvanici.

Restaurace, plovárna a sluneční lázně

Historie sportování na Štvanici se začala psát již v polovině 19. století, kdy ostrov sloužil jako oblíbené rekreační a výletní místo Pražanů. I když zde až do roku 1900 nestál žádný most, sídlily zde sluneční lázně, veřejná plovárna, a dokonce i tři restaurace. Již v roce 1887 se zde uskutečnily první atletické závody. To byl pravděpodobně zlomový okamžik, který na budoucí léta ovlivnil vývojové směřování ostrova. Postupně zde vznikala sportovní zařízení, jejichž důsledkem byla skutečnost, že na ostrově začalo přibývat sportovní vybavení, tenisové kurty a další sportoviště.

Stadion pro pětinásobné mistry Evropy

Za unikátní paradox lze považovat skutečnost, že naše hokejová reprezentace musela získat nejprve pět titulů mistra Evropy a až poté se dočkala nového stadionu s umělým kluzištěm. Pod vlivem úspěchu na mistrovství Evropy v ledním hokeji v roce 1929 rozhodli pražští radní o výstavbě nového a moderního stadionu, který by mohl důstojně prezentovat československý hokej. Jako vhodné místo pro novou stavbu vybrali ostrov Štvanice, který byl již díky mostu pohodlně přístupný z obou břehů Vltavy.

Moderní kráska pro deset tisíc fanoušků

Stavět se začalo podle návrhu architekta Josefa Fuchse (1912–2005), ve funkcionalistickém stylu (v jednom z našich dřívějších článků jste se o Fuchsovi mohli dočíst v souvislosti s Veletržním palácem). Práce probíhaly rychle, a tak se již na začátku roku 1931 mohlo uspořádat v provizorních podmínkách první hokejové klání. Následující den se zde utkali naši reprezentanti s Kanaďany a to vše již bylo možné si vyslechnout prostřednictvím komentovaného rozhlasového vysílání.

Na svou dobu se jednalo o stadion vskutku moderní a ve střední Evropě dokonce i o jeden z vůbec prvních. Skládal se ze dvou základních částí, a to z funkcionalistické budovy s kavárnou a ze samotné ledové plochy s tribunami a zázemím pro sportovce. Ze zastřešených tribun mohlo zápas sledovat až 10 000 diváků, kteří měli k dispozici zmíněnou kavárnu.

Oproti tomu zázemí pro sportovce se skládalo z ohříváren, 2 500 skříněk a moderní posilovny. O ledovou plochu se staralo chladírenské zařízení z Brněnských strojíren, které bylo údajně schopné vytvořit během úctyhodných dvou hodin 4 centimetry silnou vrstvu ledu. Dnes nám připadá normální, že jsou zimní stadiony kompletně uzavřené a zastřešené, štvanický stadion měl však v této době ledovou plochu zcela pod širým nebem.

Smutný konec pod demoličními stroji

I přesto, že stadion zažil své zlaté časy a hostil hned čtyři hokejová mistrovství světa, žádný další zápas se v něm již neuskuteční. Krátce po jeho provizorním otevření vypukla ekonomická krize a na finální dokončení nezbývaly prostředky. Větší opravy se dočkal až v roce 1968, od té doby však zájem o využití stadionu postupně upadá.

Nakonec nepomáhá ani památková ochrana, ani iniciativa občanského sdružení a kvůli špatnému stavu objektu rozhoduje v roce 2011 pražský magistrát o demolici. Tím končí etapa štvanického hokeje. Anebo ne? Při psaní tohoto článku jsem narazil na několik nedávných a zajímavých návrhů na nový stadion, tak se nechme překvapit, co přinesou budoucí roky. Třeba se nakonec dočkáme obnovení zašlé slávy ostrova Štvanice a jeho hokejové tradice…

Zdroj foto: ceskatelevize.cz, reprehokej.cz, metro.cz, stavbaweb.dumabyt.cz

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.